Marek ve Finsku

Tak s tím telefonním číslem jsem se seknul, v mezinárodním formátu je to +35 844 968 2293.

V pátek proběhla orientation pro exchange studenty. První část trvala 3 hodiny a podařilo se mi usnout jenom dvakrát. Získal jsem několik karet - mezi nimi tramvajenku a kartu na vstup do školy. Stal jsem se dokonce dočasným rezidentem Helsinek. Jediná levná věc v Helsinkách je jídlo v menze (€2,20).

Vzorek "místních" piv

Večer pořádala studentská organizace KY “seznamovací party”. Bohužel zapomněli ohlásit, že pitivo si má každý donést sám, takže po příchodu vždy následovala otočka o 180 stupňů a každý se odebral do blízkého supermarketu pro pivo (nic jinýho se v tu hodinu sehnat nedalo, protože cokoliv s větším volume se prodává v obchodech “Alko”, který zavírají tuším v osm). Akce se odehrávala v prostorách studentský organizace. Po vyčerpání veškerých zásob pitiva jsme byli nahnáni do blízkého klubu, kde jsme díky naším úžasným tutorům nemuseli platit vstupný. Jenom 2 eura za šatnu, huh. Že tam hnusný pivo stálo 5 eur se snad už ani nemusím zmiňovat. Zato tam bylo mini casino, kde kolega Peruánec briskně vyhrál 70 eur.

Finská kapela

Ze zbytku večera snad stála za zmínku už jenom smečka čtyřicítek, která rázem přeměnila klub v oldies party, a hlasový výkon kolegy Pákistánce, po kterém nám všem spadly čelisti. Byl totiž přizván k mikrofonu jakousi finskou kapelou, jejíž zpěvák si po Pákistáncově přednesu písně Highway to Hell od ACDC už nedovolil ani vrátit se na pódium, aby se dál neztrapňoval.

Domů jsme dorazili díky cenám střízliví a díky zákazu kouření nesmradlaví. Příjemná změna.

Je už krapet pozdě, tak jenom krátká noticka - pořídil jsem si finskou simku, takže na českým čísle nebudu moc k zastižení (předpokládám, že ho čas od času zapnu). Moje nový číslo je ve finským formátu 0449682293. Myslím, že mezinárodní formát by měl bejt +350449682293 +358449682293 (místo nuly osmička), ale ruku do ohně bych za to nedal.

Fotky kozlíků až zítra.

Je přesně poledne a dřepím v letadle směr Helsinki. K obědu je kus kus (zdravím Hovínko), kdyby to někoho zajímalo. Jak už jste asi pochopili, chystám se na 4 měsíce (na půl roku, jak říká Efča) na Erasmus do Finska. Pro matinky, přítelkyně a budoucí Erasmáky z VŠE se pokusím občas něco sepsat, ostatní mám v plánu zásobovat obrázkama (páč ty cancy stejně nečtou).

Mám pocit, že právě koukám na Sněžku, v Krkonoších je nádherně. Zato nad Prahou byl samej mrak. Takhle z vejšky vypadala jak přikrytá sněhem.

Inteligentně jsem se nacpal k okýnku a sluchátka nechal v batohu, takže místo promítání dokumentu Letecké katastrofy nejspíš budu koukat na reklamy na parfémy a z okýnka na Poláky.

Do 20 kg limitu jsem se nakonec těsně nevešel, ale na letišti to neřešili. V televizi nějaká finská selka ukazuje, jak se dělá salát a je děsně nešťastná, že zapomněla na chleba. Ke mně se zatím blíží kuskus, hurá, sláva.

Kuskus překvapivě poživatelnej, rajská omáčka výtečná. Třeba to nebude tak zlý. Selka mezitím našla chleba a ulovila lososa, teď radostně hopká po kamenech na břehu jezera. Poručil jsem si pivečko, dostal jsem Lapin Kulta (mám pocit, že to znamená Laponský zlato, ale ruku do ohně bych za to nedal). Má to 4.5 % volume a je to slušně poživatelný. Bod pro Laponce.

Ha, vidím móře. Češť, Poláci!

Restaurace Vltava

Tak, po menších peripetiích jsem dorazil na kolej. Stihnul jsem i nakoupit nějký poživatiny a tekutiny. Přímo v centru Helsinek stojí česká restaurace Vltava, s největší pravděpodobností lakýrka. Po cestě jsem viděl ještě jednu hospodu s nápisem “pivnice”.

V mým “apartmánu” bydlí nějakej asiat, kterej si odskočil někam do Evropy a vrátí se 10. ledna a pak ještě někdo, na koho jsem tady za těch pár hodin ještě nenarazil.

Zdravím do Prahy, Jauche a dalších částí světa.