Narozeniny
Posted in Uncategorized on February 7th, 2009 by Marek – Be the first to commentFotky z narozenin Alex (klik na “read more”).
Fotky z narozenin Alex (klik na “read more”).
Pardon, pardon, trochu prodleva, vím. Takže co se zatím odehrálo.
Byli jsme na “Cottage weekendu” kdesi severně od Helsinek. Finští kulturní referenti uspořádali několik méně a ještě méně vtipných “finských” her ve sněhu a pak následovala “international dinner”, která probíhala v duchu organizovaného chaosu cca 50 lidí v kuchyni velikosti té běžné panelákové. Výsledkem našeho snažení byla česnečka a halušky, které se nám nedopatřením podařilo ozvláštnit trochou maďarské pálenky.
Když nám byl kulturními referenty umožněn rozchod, Maďarův kamarád (rovněž Maďar) se ujal Indo-Kanaďanovy kytary a že ztratil trsátko, další dvě hodiny na ni drnkal (maďarskou) ISIC kartou. Poklona.
Po půlnoci jsem se s maďarsko-slovensko-francouzskou posádkou odebral do sauny, abychom následně vyzkoušeli, jak to myslel Mirek Dušín s tím skákáním uřícený do ledové vody. Kecal - přežili jsme. Akorát jsme si museli díru do ledu v jezeře znova prošlápnout - zamrzá to sakra rychle (bylo cca -20°C).
Indo-Kanaďan se mezitím ožral jako Dán a do rána hrál na kytáru a vykřikoval “Je suis Canadien”.
Pro fotky klik na “read more”.

Zapomněl jsem na čtvrteční návštěvu Elišky a Evy, t.č. jádro českýho kotle na MS v krasobruslení v Helsinkách.

Sitsi
Jsem tu opět s přehledem zpráv. Ve škole nám začali nakládat projekty, takže budu muset občas dokonce něco dělat. V pondělí jdeme s týmem z předmětu Software Business (Dva Finové, Súdánec a Číňanka) do nějaký místní firmičky dělat interview a posléze analýzu. Jsem zvědav, jak to dopadne.
Další předměty probíhají v obdobným duchu jako v Praze, skoro bych řek, že je tady úroveň ještě krapet nižší. Ale možná jsem měl jenom smůlu na předměty. Všechny předměty tu mají v popisu několikrát slovo “interaktivní”, ale v reálu to probíhá stejně jako na VŠE.
Ve čtvrtek bylo menší mecheche v protější budově. Je tam jeden byt pro 8 lidí, parádně velkej. Fotky najdete dole po kliku na “read more” (tentokrát jsem tam snad i párkrát já).
No a v pátek organizovaná zábava s názvem Sitsi. Žralo se, pilo se, zpívalo se. Kromě společných lidových písní typu:
Hitler has only got one ball,
Göring has two but very small,
Himmler is somewhat sim’lar,
But poor old Goebbels has no balls at all.
musela každá národnost zapět i nějakou tu svoji. Bohužel mé dvě české společnice se prokázaly pijáckými songy neposkvrněné, takže jsme skončili u hymny. Snad to nebylo zaznamenáno, jinak mě hned na letišti zatknou pro vlastizradu.
Dneska jsme měli v plánu vyrazit na olympijskej stadion a další nezměrné pamětihodnosti Helsinek, bohužel nám to překazilo počasí. Venku je nad nulou, zataženo a ráno pršelo, takže veškerej sníh, kterej napad minulej tejden, se teď pomalu mění v bahýnko. Nevadí, času je dost.
A teď ty slíbený fotky - klik na “read more”.
Konečně se mi podařilo vypnout topení! Do prdele to mám radost. Subtropy uvnitř a polár venku nebylo to pravý vořechový.
V sobotu jsme se vypravili do Tallinnu, oblíbené destinace všech finských alkoholiků (takže asi 99% Finů). Jelikož jsme jeli diskontním trajektem za mrzkých 19 euro (zpáteční), museli jsme být v přístavu v 7 ráno. V půl šestý se mi podařilo přemluvit moje tělo, že vlastně není brzo ráno, ale pozdě v noci, a úspěšně jsem se doplazil na místo srazu.
Diskontní trajekt šetří uhlím (nebo na co to dneska jezdí), takže jsme závratnou rychlostí urazili za tři a půl hodiny trasu, kterou normální (nediskontní) lodě urazí za hodiny dvě a helikoptéra z Helsinek za 18 minut. Cestu jsme si krátili hrou v poker, kterážto mě obohatila o závratnou částku €2. Finové si v 8 ráno dají k snídani pivo, šampus nebo víno. Na několika místech na lodi hraje živá hudba.
Tallinn připomíná spoustu českých měst s bonusem několika ruských kostelů. Najíst se tu dá v hospodě zhruba za stejný peníze jako v Praze, jenom pívo je tu za 60 Kč. Ale kdyby člověk vypadnul z centra, určitě by se dalo najít něco lepšího. Starý město je celkem pěkný, ale pár hodin mi myslim celkem stačilo.
Před návratem povinná návštěva v liguére stóru, kde si největší alkoholici nakoupili zásoby snad na celou zimu.
Cestou domů opět nuda na trajektu, koncentrace ožralů dosahuje několika desítek procent osazenstva plavidla. Opět živá hudba — ožralí Finové tančí a válejí se po zemi. Já si zatím koupil aspoň karton Saku, což je celkem poživatelný estonský pivo. Na lodi stojí půlku toho co v Helsinským supermarketu — no nekup to.
Pro fotky klik na “read more”.