Petrohrad
Z mého periodika se pomalu stává měsíčník, pardon.
Návštěvu Ruska jsme přežili ve zdraví, jen návrat do osady zvané Helsinki byl poněkud deprimující. Petrohrad je prostě město jak má bejt. Když jdete po ulici, potkáváte lidi (!), ne jako v Helsinkách, kde to většinu dne vypadá jak v Pripjati. Monument na každým rohu, ceny skoro jako doma, prostě paráda.
Nepočítejte ale s tím, že tam někdo umí kváknout něco anglicky, takže bylo třeba oprášit znalosti slovenštiny a přidat ruskej přízvuk. Objednávání palačinek (jedna kolem 100 rublů, jestli si dobře vzpomínám) nám trvalo v průměru 30 minut, ale obě strany se u toho náramně bavily.
Hotel Dostoevsky byl možná až zbytečně hogo-fogo, ale aspoň byl v centru a dalo se z něj skoro kamkoliv rozumně dojít pěšky. S inzerovaným high speed internetem ale nepočítejte, je to 128kbit a ještě za pěknou sumu rublů. Hotel sousedí s nákupním centrem, supermarket otevřenej myslím 24/7. Obchody mají v Rusku celkově normální otevírací doby, ne jako ty socani v Helsinkách. Palačinkárny zavírají většinou kolem 10 večer.
Žrali jsme převážně palačinky, jak už jsem se zmiňoval, občas proloženo Stroganovem. Pivo většinou pitelný, protože je to stejně jako v Helsinkách Velkopopovickej Kozel (ikdyž asi není vařenej v Popovicích).
Ve večerních hodinách doporučuju návštěvu pajzlu s názvem Belgrad (průvodce bude vědět). Levný pivo (tuším 70 rublajzů) a atmosféra téměř žižkovská.
Po východoevropsku jsem se gratis protlačil na prohlídku Kateřininýho paláce (nebo tak nějak). Za ty peníze dobrý, jinak je to velkej zámek plnej zlata, pro mě nic moc.
Doporučuju vylízt na ochoz katedrály Sv. Izáka, perfektní výhled. Pevnost za Něvou (už nevím jméno) není až tak interesantní, ale z hradeb (placený, ale minimálně) je celkem pěknej pohled na město.
Ermitáž je pro studenty gratis. Doporučuju jít brzo, jinak strávíte mládí ve frontě a ISIC by vám pak nemuseli uznat. Á propos ISIC - doporučuju vzít s sebou, uznávaj prakticky všude. Prolítli jsme nějaký francouzský patlálisty (i Pablo tam byl), Baptiste byl unešen, zbytek mírně znuděn.
Navštívili jsme moji spolužačku s gymplu, která v Petrohradu sdílí můj osud exchange studenta, a někteří z nás zjistili, že by byl dobrej nápad se pořádně najíst něž jde člověk pít s Rusama. Pak už si toho moc nepamatuju.
Fotky z Petrohradu pod “read more”.























































Cece luxusni fotecky, hlave z moskvy. a koukam, ze uz jsi taky propadl kouzlu self-foto. bacha, je to navykovy