Mimochodem
Ve středu jsem zřel jev nevídaný - svítilo sluníčko a bylo nad nulou. Což je špatná zpráva pro sympatický chlapíky, který se živí odmrazováním okapů. Nekecám, takovej džob tu existuje - jezděj od okapu k okapu a čímsi do nich šťouraj. Takovej kominík naopak. Okapník, no.
Z jiného soudku - mám za sebou 3 testy během 4 dnů. První v pondělí, druhej ve středu a třetí ve čtvrtek. Můžete si tipnout, jak dlouho jsem se učil na ty druhý dva. Výsledky v nedohlednu, zatím užívám blažené nevědomosti.
Z ještě jinačejšího soudku - rýsuje se výlet do Mockby a Pitěru. Trošku poždímáme stipendium, ale co se dá dělat, vidět Moskvu a zemřít, že jo.
Zmiňoval jsem se o skillz místních řidičů busů? Za mrzký peníze tady člověk po ránu dostane zážitek na celej den. Jezdí se tu stylem “Vidíš tu červenou? Bude i zelená, ale to už tu nebudem,” případně “Obrubník není zeď,” což bylo jednou ještě vydatně připepřeno odnoží “Lampa není zeď”. Naposled se mi tohohle roulrkoustru dostalo v notné míře za zvuků operetní árie z rádia. Jízda nabrala skoro apokalyptickej rozměr.
Mimochodem, v Lidlu tu mají noblesní ekvádorskou 70% čekuládičku.