Laponsko - den třetí
Posted in Uncategorized on February 18th, 2009 by Marek – Be the first to comment
Zpívaly se písně, pila se pálenka. A viděl Bůh, že to bylo dobré. I byl večer a bylo jitro, den třetí.
Odebrali jsme se žadonit o slevu do půjčovny motorizovaných saní. A protože jsme uspěli (ve finále €40 na člověka na 2,5 hodiny, někteří do ceny vměstnali i svou opici ze včerejška), můžete se pokochat následujícími obrázky a videem.
Sranda to byla nehorázná. Objeli jsme kopec, po kterým je pojmenovaný Levi (nebo naopak?) a během toho vzpomínali na rady ostatních pilotů, co to ozkusili před námi, že skútr v zatáčce opravdu stopu nedrží a má tendenci lehnout si na zádíčka a dělat mrtvýho broučka. Naštěstí se nám podařilo udržet kontakt aspoň jedný lyže se sněhem a vyvarovat se tak návštěvy pangejtu, tudíž jsme se vyhnuli placení několika stovek za čelní sklo (Polák), případně výměny telefonního čísla s průvodcem s příslibem naturálních splátek (nutno říci že planým), jako naše řecká kolegyně. Doteď vám bude tvrdit, že to tak nemyslela. Nevěřte jí.
Po cestě jsme potkali několik sobů (značně domestikovaných), huskyů a snad žádnýho turistu. Jak říkám, příjemná záležitost.
Fotky a video víte kde:
I den druhý nesl se v duchu zpěvu a her. Přes den jsme si opatřili z půjčovny prkénka různých délek a šířek a jali se zdolávat místní velehoru. Na to, že za denní skipas chtejí €33, ten kopec není proporčně nic moc. Ale sjezdovky jsou parádně upravený a lyžuje se až do osmi do večera. Za půjčení SNB setu chtěli €35, podařilo se nám ovšem milou obsluhu přemluvit k desetiprocentní slevě. Vůbec se mi zdálo, že na vesnici jsou Finové mnohem přátelštější, než ty kyselý ksichty v Helsinkách. Ale to asi platí všude.