Marek ve Finsku

Většinu těch fotek jste asi už viděli, nicméně přídávám ještě Janův remix:

Ve středu jsem zřel jev nevídaný - svítilo sluníčko a bylo nad nulou. Což je špatná zpráva pro sympatický chlapíky, který se živí odmrazováním okapů. Nekecám, takovej džob tu existuje - jezděj od okapu k okapu a čímsi do nich šťouraj. Takovej kominík naopak. Okapník, no.

Z jiného soudku - mám za sebou 3 testy během 4 dnů. První v pondělí, druhej ve středu a třetí ve čtvrtek. Můžete si tipnout, jak dlouho jsem se učil na ty druhý dva. Výsledky v nedohlednu, zatím užívám blažené nevědomosti.

Z ještě jinačejšího soudku - rýsuje se výlet do Mockby a Pitěru. Trošku poždímáme stipendium, ale co se dá dělat, vidět Moskvu a zemřít, že jo.

Zmiňoval jsem se o skillz místních řidičů busů? Za mrzký peníze tady člověk po ránu dostane zážitek na celej den. Jezdí se tu stylem “Vidíš tu červenou? Bude i zelená, ale to už tu nebudem,” případně “Obrubník není zeď,” což bylo jednou ještě vydatně připepřeno odnoží “Lampa není zeď”. Naposled se mi tohohle roulrkoustru dostalo v notné míře za zvuků operetní árie z rádia. Jízda nabrala skoro apokalyptickej rozměr.

Mimochodem, v Lidlu tu mají noblesní ekvádorskou 70% čekuládičku.

Zpívaly se písně, pila se pálenka. A viděl Bůh, že to bylo dobré. I byl večer a bylo jitro, den třetí.

Odebrali jsme se žadonit o slevu do půjčovny motorizovaných saní. A protože jsme uspěli (ve finále €40 na člověka na 2,5 hodiny, někteří do ceny vměstnali i svou opici ze včerejška), můžete se pokochat následujícími obrázky a videem.

Sranda to byla nehorázná. Objeli jsme kopec, po kterým je pojmenovaný Levi (nebo naopak?) a během toho vzpomínali na rady ostatních pilotů, co to ozkusili před námi, že skútr v zatáčce opravdu stopu nedrží a má tendenci lehnout si na zádíčka a dělat mrtvýho broučka.  Naštěstí se nám podařilo udržet kontakt aspoň jedný lyže se sněhem a vyvarovat se tak návštěvy pangejtu, tudíž jsme se vyhnuli placení několika stovek za čelní sklo (Polák), případně výměny telefonního čísla s průvodcem s příslibem naturálních splátek (nutno říci že planým), jako naše řecká kolegyně. Doteď vám bude tvrdit, že to tak nemyslela. Nevěřte jí.

Po cestě jsme potkali několik sobů (značně domestikovaných), huskyů a snad žádnýho turistu. Jak říkám, příjemná záležitost.

Fotky a video víte kde:

read more »

I den druhý nesl se v duchu zpěvu a her. Přes den jsme si opatřili z půjčovny prkénka různých délek a šířek a jali se zdolávat místní velehoru. Na to, že za denní skipas chtejí €33, ten kopec není proporčně nic moc. Ale sjezdovky jsou parádně upravený a lyžuje se až do osmi do večera. Za půjčení SNB setu chtěli €35, podařilo se nám ovšem milou obsluhu přemluvit k desetiprocentní slevě. Vůbec se mi zdálo, že na vesnici jsou Finové mnohem přátelštější, než ty kyselý ksichty v Helsinkách. Ale to asi platí všude.

Pokud se chystáte na Finskou sjezdovku, doporučuju vzít s sebou klobásky či rožnící poživatiny rozličného druhu. Mají tu totiž krytý ohniště, kde si může turista vyždímaný půjčovnami skůtrů, lyží a sobů opéct donešenou potravinu a ušetřit tak 12 éček za oběd. My klobásky neměli, tak jsme se vrhli do údolí pod sjezdovku do místní variace na ronalda mc donalda.

Suma sumárum to bylo velmi solidní lyžování.

Fotky tradičně pod “read more”. Tentokrát narazíte převážně na moji držku, ánžto fotil bratr Slovák.

read more »

Jak všichni dva moji čtenáři dozajista vědí, vypravil jsem se v minulých dnech za polární kruh. Záležitost nad očekávání výtečná.

Cesta trvala mrzkých 14 hodin i se zastávkou u vopravdickýho Santa Clause. Na fotce mě nehledejte, utek jsem. V Levi jsme vyfasovali parádní chatičky s krbem a saunou. Víc viz obrázky a video schovaný za “read more”.

read more »

Dnes ráno jsem v koupelně vyvraždil polovinu hmyzí rodiny. Pobíhali tam dva divný brouci a za nima dva mrňaví divný brouci. Dva velký jsem zašlápnul, malí proklouzli vzorkem na podrážce.

Cítím se provinile.

Měl jsem je dodělat, ať nemají trauma.

Z jiného soudku - dneska kolem desátý večerní odjíždíme do Laponska. Sotva 14 hodin v autobuse, procházka růžovým sadem.

Vyhrabal jsem pár fotek z mobilu:

Fotky z narozenin Alex (klik na “read more”).

read more »

Pardon, pardon, trochu prodleva, vím. Takže co se zatím odehrálo.

Byli jsme na “Cottage weekendu” kdesi severně od Helsinek. Finští kulturní referenti uspořádali několik méně a ještě méně vtipných “finských” her ve sněhu a pak následovala “international dinner”, která probíhala v duchu organizovaného chaosu cca 50 lidí v kuchyni velikosti té běžné panelákové. Výsledkem našeho snažení byla česnečka a halušky, které se nám nedopatřením podařilo ozvláštnit trochou maďarské pálenky.

Když nám byl kulturními referenty umožněn rozchod, Maďarův kamarád (rovněž Maďar) se ujal Indo-Kanaďanovy kytary a že ztratil trsátko, další dvě hodiny na ni drnkal (maďarskou) ISIC kartou. Poklona.

Po půlnoci jsem se s maďarsko-slovensko-francouzskou posádkou odebral do sauny, abychom následně vyzkoušeli, jak to myslel Mirek Dušín s tím skákáním uřícený do ledové vody. Kecal - přežili jsme. Akorát jsme si museli díru do ledu v jezeře znova prošlápnout - zamrzá to sakra rychle (bylo cca -20°C).

Indo-Kanaďan se mezitím ožral jako Dán a do rána hrál na kytáru a vykřikoval “Je suis Canadien”.

Pro fotky klik na “read more”.

read more »