Marek ve Finsku

Je přesně poledne a dřepím v letadle směr Helsinki. K obědu je kus kus (zdravím Hovínko), kdyby to někoho zajímalo. Jak už jste asi pochopili, chystám se na 4 měsíce (na půl roku, jak říká Efča) na Erasmus do Finska. Pro matinky, přítelkyně a budoucí Erasmáky z VŠE se pokusím občas něco sepsat, ostatní mám v plánu zásobovat obrázkama (páč ty cancy stejně nečtou).

Mám pocit, že právě koukám na Sněžku, v Krkonoších je nádherně. Zato nad Prahou byl samej mrak. Takhle z vejšky vypadala jak přikrytá sněhem.

Inteligentně jsem se nacpal k okýnku a sluchátka nechal v batohu, takže místo promítání dokumentu Letecké katastrofy nejspíš budu koukat na reklamy na parfémy a z okýnka na Poláky.

Do 20 kg limitu jsem se nakonec těsně nevešel, ale na letišti to neřešili. V televizi nějaká finská selka ukazuje, jak se dělá salát a je děsně nešťastná, že zapomněla na chleba. Ke mně se zatím blíží kuskus, hurá, sláva.

Kuskus překvapivě poživatelnej, rajská omáčka výtečná. Třeba to nebude tak zlý. Selka mezitím našla chleba a ulovila lososa, teď radostně hopká po kamenech na břehu jezera. Poručil jsem si pivečko, dostal jsem Lapin Kulta (mám pocit, že to znamená Laponský zlato, ale ruku do ohně bych za to nedal). Má to 4.5 % volume a je to slušně poživatelný. Bod pro Laponce.

Ha, vidím móře. Češť, Poláci!

Restaurace Vltava

Tak, po menších peripetiích jsem dorazil na kolej. Stihnul jsem i nakoupit nějký poživatiny a tekutiny. Přímo v centru Helsinek stojí česká restaurace Vltava, s největší pravděpodobností lakýrka. Po cestě jsem viděl ještě jednu hospodu s nápisem “pivnice”.

V mým “apartmánu” bydlí nějakej asiat, kterej si odskočil někam do Evropy a vrátí se 10. ledna a pak ještě někdo, na koho jsem tady za těch pár hodin ještě nenarazil.

Zdravím do Prahy, Jauche a dalších částí světa.